Jiří Kačer - Jádro

*1952

Jako student kamenické školy v Hořovicích měl Jiří Kačer možnost spolupracovat na sochách Jana Hendrycha, zároveň se zde udržovala wagnerovská tradice v zacházením s přírodním tvarem kamene. Na AVU v Praze se Kačer nejprve zabýval figurací, kde hledal inspiraci u představitelů moderního evropského sochařství, jako Manzú nebo Segal. Další Kačerovy kroky za těžké normalizace směřovaly na pražskou akademii, odkud v roce 1977 přestoupil do školy restaurování kamenných plastik a sochařské produkce vedené Antonínem Niklem.

Kačerovy sochy respektují přírodní tvar, který bývá podtrhnut geometrickými liniemi. Nestává se, aby jeho sochy překračovaly rozměry lidské postavy. Od roku 1985 Kačer nazývá většinu svých děl Fragmenty. Fragmenty jsou v dílech nositeli různých významů. Označují kus kamene jako menší část horniny, který si člověk využil, aby ho opracoval. Samotný opracovaný kámen, je zpravidla něčím, v čem nelze najít začátek ani konec, je tedy jakousi částí dokonalého abstraktního tvaru, který lze extrapolovat oběma směry. Charakteristickým prvkem Kačerovy sochařské tvorby je pečlivé zpracování povrchu, při které respektuje přírodní barvu a strukturu kamene a podporuje jeho působení. 

Během posledních dvou dekád, se Kačerova práce s kamenem značně rozrůznila. Díky účastem na řadě sochařských sympozií u nás i v zahraničí, měl příležitost pracovat s mnoha druhy kamene, které přinesly nový vliv na jeho práci. Kupříkladu zkameněliny předmětů ze dřeva, nebo rákosů. Objevují se geometricky přesné povrchy i monumentální torza zkamenělých plavidel.